Větrné elektrárny blíže než 3 km od našich domovů představují reálné riziko pro naše zdraví a kvalitu života – od narušení spánku kvůli nepřetržitému hluku, přes pokles hodnoty nemovitostí, až po zdravotní problémy [1,2,3].

Zatímco podporujeme čistou energii, nesmíme obětovat naše zdraví na oltář projektů obnovitelné energie, které ignorují základní lidská právo na zdravé bydlení. Požadujeme proto rozumnou minimální vzdálenost, která ochrání naše zdraví i hodnotu našich domovů.

Tento článek shrnuje současný stav vědeckého poznání o zdravotních dopadech větrných elektráren (VTE), vztah mezi vzdáleností od obydlí, intenzitou těchto dopadů včetně soudních rozhodnutí.

Prokazatelné negativní vlivy větrných elektráren na lidské zdraví

Hluk a obtěžování

Nejrobustnější vědecké důkazy se týkají problematiky hluku a obtěžování obyvatel [1,2]. Systematické přehledy identifikují jasnou závislost mezi hladinou hluku z větrných elektráren a mírou obtěžování obyvatelstva [3].

Švédská studie provedená E. Pedersen a K. Persson Waye na vzorku více než 1000 respondentů prokázala, že obtěžování hlukem z větrných elektráren je výrazně vyšší při stejné ekvivalentní hladině akustického tlaku než u jiných zdrojů hluku, například dopravy. Křivka účinku je přitom strmější, což může být způsobeno umisťováním větrných elektráren ve venkovském prostředí s nízkou hladinou hluku pozadí [4].

Klíčová zjištění ohledně hluku:

• Při hladinách nad 40 dB před obydlím bylo celkem 56% obyvatel obtěžováno hlukem [4]
• Pod úrovní 30 dB nebyl obtěžován žádný z respondentů [4]
• Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby hluk z větrných turbín nepřesahoval 45 dB [5,6]

Poruchy spánku

Druhým nejvíce zdokumentovaným zdravotním dopadem jsou poruchy spánku [2,4]. Několik studií potvrdilo statisticky významnou asociaci mezi hladinou hluku z větrných elektráren a poruchami spánku účastníků [3,7].

• Studie provedená v Polsku u 1277 lidí žijících do 2 km od větrných turbín prokázala negativní vliv na kvalitu života v souvislosti se zdravím [5]. 
• Studie v Íránu dokumentovala významné rozdíly v obtěžování hlukem, poruchách spánku a celkovém zdravotním stavu mezi pracovními skupinami [6].
• Studie v Taiwanu provedená na 30 osobách žijících do 500 m od větrných turbín prokázala negativní vliv na variabilitu srdeční frekvence [8]. 
• Kanadská dlouhodobá studie naznačuje, že 3% obyvatel hlásí vysoké narušení spánku při nočních hladinách kolem 33,5 – 39 dB [7,8].
• Studie publikovaná v časopise International Journal of Hygiene and Environmental Health prokázala, že celková prevalence poruch spánku u obyvatel žijících v blízkosti větrných elektráren dosahuje 34% [4]. 
• Meta-regresní analýza ukázala statisticky významný vztah: s rostoucí vzdáleností prevalence poruch spánku klesá, zatímco s vyšší akustickou hladinou roste [4].

Dlouhodobé narušování spánku může vést k vážným zdravotním důsledkům včetně:

• Rozmrzelosti a zhoršené nálady následující den
• Snížení výkonu a koncentrace
• Bolestí hlavy
• Zvýšené únavy

Kardiovaskulární účinky

Taiwanský výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje na potenciální kardiovaskulární dopady expozice nízkofrekvenčnímu hluku z větrných elektráren. Studie z roku 2021 zjistila významné snížení variability srdeční frekvence u obyvatel žijících do 500 metrů od větrných turbín [90]. 

Vliv infrazvuku na duševní zdraví

Větrné elektrárny produkují nízkofrekvenční hluk (20-200 Hz), který představuje zdravotní rizika pro obyvatele, žijící v jejich blízkosti. 

Nízkofrekvenční hluk může narušovat vzorce spánku a jeho kvalitu, přičemž chronické narušení spánku má vliv na duševní zdraví a přispívá k úzkosti i jiným psychickým poruchám [9].

Expozice nízkofrekvenčnímu hluku je u citlivých jedinců spojována se zvýšenou produkcí stresových hormonů a vznikem stresové reakce [9]. 

Dlouhodobá expozice může vyvolávat podrážděnost, frustraci, potíže s koncentrací, bolest hlavy a psychický stres vedoucí až k rozvoji úzkosti, deprese či jiných psychických poruch [9].

Doporučení Světové zdravotnické organizace

WHO doporučuje, aby ekvivalentní hladina akustického tlaku nepřesahovala 45 dB v okolí obytných budov [4]. 

ČR tyto doporučení WHO ignoruje! Limity jsou nastaveny na maximální úroveň hluku 50 dB přes den a 40 dB v noci.

Studie dále dokazují, že 3% osob má výrazně narušený spánek i při hluku v hladině kolem 33,5 – 39 dB [7,8].

Syndrom větrných elektráren

MUDr. Nina Pierpont, Ph.D. identifikovala v roce 2009 „syndrom větrných elektráren“ jako komplex symptomů, který zahrnuje poruchy spánku, bolesti hlavy, tinnitus, tlak v uších, závratě, vertigo, nevolnost, rozmazané vidění, tachykardii, podrážděnost a problémy se soustředěním a pamětí [10]. 

Osm z deseti zkoumaných rodin se muselo odstěhovat kvůli závažnosti těchto symptomů.

Koncept však dosud není uznáván žádným mezinárodním klasifikačním systémem chorob [18]. 

Vztah mezi vzdáleností a zdravotními dopady

Výzkumné studie konzistentně ukazují klesající intenzitu zdravotních dopadů s rostoucí vzdáleností od větrných elektráren [3,9].

Vědecké doporučení vzdáleností

Na základě analýzy zdravotních studií někteří odborníci doporučují následující větší vzdálenosti [32]:

• 1,5 – 2 km: Německé studie pro minimalizaci zdravotních rizik [23]
• 2 km: Novozélandský výzkum pro turbíny s výškou nad 125 metrů [31]
• 10 km: Doporučovaná vzdálenost pro eliminaci všech zdravotních rizik bez ohledu na topologii krajiny, výšku turbín a citlivost osob [32]

Další negativní aspekty

Narušení krajinného rázu

VTE svou výškou a rozsahem vytvářejí nové vertikální dominanty, které jsou zřetelně viditelné v okruhu několika kilometrů, v některých případech až do vzdálenosti 20 km. Výsledkem je výrazná změna charakteru krajiny – zanikají nebo jsou potlačeny původní znaky krajinného rázu, zejména ve venkovských oblastech a snižují se její přírodní a estetické hodnoty a vzniká „industrializovaná krajina“ [41,42,43].

Zrakové obtěžování

Větrné elektrárny mohou vyvolávat zrakové obtěžování prostřednictvím stroboskopických efektů [7], které se projevují

• odrazem slunečních paprsků od lopatek
• přerušování paprsků zapadajícího slunce (při umístění západním směrem)

Osoby vnímavé k poruchám rovnováhy, závratím a kinetóze mohou pociťovat nauseu a poruchy rovnováhy [7,12]. 

Frekvence stínů se pohybuje v rozmezí 0,27-0,89 Hz, což sice není v rizikovém pásmu pro fotosenzitivní epilepsii, ale může způsobovat subjektivně nepříjemné pocity [12].

Moderní větrné elektrárny mohou být přínosem pro udržitelnou energetiku, ale pouze tehdy, když jejich umístění respektuje lidskou důstojnost a zdraví.

Důkazy z mezinárodních soudních rozhodnutí

Belgický pár ve Francii

Francouzský soud přiznal odškodnění belgickému páru za „turbínový syndrom“ způsobený větrnou farmou. Christel a Luc Fockaertovi získali odškodnění 128.000 EUR (3,2 mil Kč) za prokázané zdravotní problémy [10,11,12].

Pár trpěl dva roky únavou, bolestmi hlavy, závratěmi, nevolností, poruchami spánku a srdečního rytmu kvůli šesti větrným turbínám vzdáleným 700 – 1.300 metrů od jejich domu. Příznaky ustoupily poté, co se odstěhovali.

Irské rozhodnutí

Irský Vrchní soud vydal v roce 2024 precedentní rozhodnutí, že hluk z turbín – i když je v rámci povolovacích limitů – může být klasifikován jako obtěžování, což umožňuje nároky na odškodnění lidí, kteří tvrdí, že hluk z turbín zasahuje do užívání jejich domovů a každodenního života [7].

Případ se týkal dvou párů žijících v blízkosti větrné farmy v hrabství Wexford, kteří byli trvale ve stresu a nespavosti [20]. 

Podobné zdravotní problémy nahlašují lidé z USA i Kanady.

Budeme čekat, až se začnou lidé soudit i u nás?

Princip předběžné opatrnosti v evropském právu

Evropský soudní dvůr potvrdil, že nařízení a opatření členských států regulující instalaci větrných elektráren podléhají posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2001/42 [17]. Princip předběžné opatrnosti vyžaduje, aby byla přijata ochranná opatření i při neúplné vědecké jistotě [16].

Máme jasný požadavek: 3 km jako minimum

Vědecké důkazy, mezinárodní precedenty a lidské příběhy vedou k jedinému závěru: Česká republika by měla zavést minimální vzdálenost 3 km mezi větrnými elektrárnami a obytnou zástavbou.

Slovensko to dokázalo. Francie i Irsko uznává zdravotní škody. Pouze Česko stále vystavuje své občany riziku.